Nekromancie je jedna se škol arkánové magie.
Zahrnuje takzvaná temná umění, která jsou přísně zakázaná a jakýkoliv jejich uživatel by měl být bez váhání zpacifikován a zatčen, pokud ne rovnou zabit, jakožto nebezpečný nepřítel, nemá-li dotyčný dostatečně oprávněnou autoritou uděleno výjimečné povolení nekromancii užívat. Tato kniha se omezuje pouze na popsání praktik nekromancerů, vysvětlení, jak proti nim bojovat a jak bojovat proti nemrtvým. Kniha záměrně neobsahuje návody na provedení kouzel ze školy nekromancie a jejím účelem je pouze vzdělávání budoucích bojovníků proti Pohromě a nemrtvým obecně.
Nekromancie má velmi blízko k démonologii, avšak pracuje čistě s materiálním světem, ne s démony či Zvrácenou nicotou.
Výhody a nevýhody[]
Zahrnuje celou řadu schopností, které zde budou postupně popsány. Nejznámnější schopností je oživování nemrtvých. Takto oživený nemrtvý je bez vlastní vůle a obvykle také bez jakékoliv schopnosti uvažovat, je zcela pod kontrolou nekromancera. Nemrtví jsou poháněni čistě arkánou, nejsou závislí na orgánech, často nepotřebují k pohybu svaly či šlachy. Nemusí jíst, spát, ani dýchat. Proti nemrtvým oživeným nekromancerem lze použít kouzlo rozptýlení magie, které může magii držící nemrtvého rozrušit natolik, že je nemrtvý zničen, či alespoň významně oslaben.
Další slabinou nemrtvých je jejich neschopnost myslet - to se dá otočit proti nim, protože nejsou schopni řešit problémy jinak, než pouhou hrubou silou a během vpřed. Poslední slabinou je skutečnost, že nemrtvé drží pohromadě kostra. U většiny sídlí kouzlo je držící pohromadě v páteři, případně v lebce (někdy v obojím). Doporučuje se tedy nemrtvým mířit na hlavu a pokud je útok rozrážející či odsekávající lebku nezabije, měl by být další útok mířen na páteř. Pokud ani to nezabere, je vhodné odsekání končetin. Nemrtví, kteří na sobě nemají maso, nebo je už velmi vyschlé, jsou velice zranitelní ohněm. Univerzální zbraní bývá blesk. Ač nemrtvé slabá elektřina nezabije, silný výboj je dokáže sežehnout v celém těle a tím zcela vyřadit.
Další cestou, jak zlikviovat nemrtvého jinak než fyzickým útokem, je střelba surovou arkánou a roztrhání nemrtvého. Jiné techniky se mohou setkávat s různým účinkem. Velmi opatrně je třeba jednat s duchy, nehmotnými přízraky či smrtonoškami, proti těm lze spolehlivě použít často více méně jen surovou arkánu. Mnozí nemrtví postrádají maso jen na některých částech těla (na příklad mají odhalenou stehenní kost). Všímejte si takových detailů, dobře mířený útok přerážející takovou kost může nemrtvého zcela zbavit např. končetiny a tím podstatně oslabit. Nenechte se ale zmást, nemrtví necítí bolest. Bez jedné na příklad nohy se ale přesouvá špatně i jim.
Kletby[]
Další schopností nekromancerů je sesílání kleteb. Existují v zásadě dva druhy kleteb.
Jedny může nekromancer seslat v rychlosti, jako přímé kouzlo, na cíl. Tyto kletby mají omezené trvání i efekt, obvykle cíl oslabí či zraní. Mocný nekromancer však dokáže i tímto typem kouzla někoho zabít, či naprosto zneschopnit. Tato kouzla se svou podstatou velmi podobají zaklínadlům ze školy očarovávání, a úplně stejnou technikou je lze i rozptylovat. Nicméně mějte na paměti, že pokud je prokleta osoba, ne předmět, může mít neúspěšný nebo neopatrný pokus o zlomení kletby i trvalé následky všemožného charakteru. Lámání kleteb by tedy měl dělat jen mág zkušený v rozptylování magie. Kněží a paladinové jsou v této oblasti mnohem kompetentnější.
Další typ kleteb jsou kletby rituální. Ty připravuje nekromancer celé minuty, hodiny, nebo i dny, a mohou zasáhnout i vzdálený cíl. Součástí rituálu často bývá věc zpodobňující cíl, nebo na cíl vázaná. Tato věc se stává ohniskem kletby. Podobné kletby mohou trvat i léta a mít obrovskou moc. Pro mágy, alespoň pro ty, kteří nejsou opravdovými mistry, může být až nemožné je zlomit, pokud nesloží rituál, kterého se zúčastní více osob, a i paladinové a kněží mohou s lámáním takových kleteb velmi těžce zápasit, nebo i zcela selhat.
Někdy je nejschůdnější cestou očištění a likvidace předmětu, který byl použit jako ohnisko, což kletbu zlomí nebo podstatně oslabí a otevře cestu k jejímu úspěšnému sejmutí.
Nekromanceři jsou schopni také přímé palby. Pokročilé kouzlo ze školy nekromancie je stínová střela, která je tvořena arkánou sformovanou temnou hmotou, která zasažené živé bytosti sežehává více, než oheň. Pokud se setkáte s nekromancerem takové útoky sesílajícím, snažte se jim vyhnout, nebo neváhejte proti nim vztyčit velmi silné manové štíty, protože zásah něčím takovým může snadno být smrtícím.
Další schopnosti[]
Za zmínku také stojí skutečnost, že i začínající nekromanceři jsou schopni skrze magii léčit a opravovat své nemrtvé.
Pokud padlého nemrtvého opraví (a je-li v opravitelném stavu, tedy např. nebyl spálen), mohou jej i zcela znova oživit. Mnohem pokročilejší praktika, která vyžaduje i znalosti anatomie a jisté... řekněme inženýrské schopnosti... je skládání vícero těl a částí do konstruktů, které jsou následně oživovány. Podobné konstrukty mohou mít více končetin, různé drápy, ostny, nebo i být podstatně větší, než původní padlá bytost. Nejznámnějším příkladem jsou ohavnosti, ale existují i mnohem horší stvoření. Doporučuje se u nich střelba na hlavu.
Nakonec, nekromanceři jsou také schopni vysávat ze živých jejich životní energii a duši. Zde se nekromancie kříží z démonologií, která poznatky z nekromancie často využívá. V této publikaci se o tomto faktu zmiňujeme jen okrajově, zbytek je k dispozici v knize věnované démonologii. Nekromanceři jsou takto schopni cíl oslabit a ochromit vnuknutím pocitu velké zimy a strachu. Mocnější varianta tohoto kouzla, kterou mají v držení naštěstí jen ti nejmocnější, dokáže ze živoucí bytosti úplně vyrvat duši.