FANDOM


Veškerá známá temná arkanistická umění jsou spojována do školy nekromancie, která je ve většině království zakázána. Řada kouzel ze školy nekromancie jsou velice ničivá. Část těchto kouzel má pro psychicky zdravé jedince nechutné výsledky (povolávání nemrtvých), další část je ke svým obětem stejně krutá, jako je silná. Je zkoumána nejčastěji podivíny lačnícími po moci, kriminálníky, vzácně jedinci, kteří ji zkoumají, aby proti jejím zneuživatelům bojovali, nebo aby za použití poznatků z ní pomáhali ostatním. Obvykle je dělena na 3 disciplíny, magii stínů, povolávání nemrtvých a kletby.

Magie stínůEditovat

Pro obyčejné lidi, kteří nad něčím takovým alespoň trochu přemýšlí, je stín pouhou iluzí, místem, kde je méně světla, než v okolí. Něčím, co hmatatelně neexistuje. Není to až tak pravda, ukázalo se, že všechny stíny mají zvláštní dosud nevysvětlenou vlastnost zkreslovat arkánu. Dostatečně zkušený temný mág, obzvláště takový, který je zběhlý v arkánové elementaristice, dokáže soustřeďovat společně s arkánou také okolní stíny. Čím větší a temnější, tím lepší. Výsledná substance je černá jako ta nejčernější noc a má silné destruktivní účinky. Stínové střely udeřují větší silou, než arkánové a pálí více, než ohnivé. Využívání stínové arkány se však vyznačuje tím, že i pro nezasvěcené je takovéto kouzlo na první pohled čímsi přinejmenším podezřelým.

Povolávání nemrtvýchEditovat

Nekromancie se zabývá oživováním těl, která už jednou byla zabita a také povoláváním duší zemřelých. Tělo bez duše je tělo bez mysli a vůle, které slepě plní všechny příkazy toho, kdo jej povolal. Pokud je zničeno, z pravidla je-li mu setnuta hlava či jinak přerušena páteř, tělo obvykle znovu umírá. Pokud je znovu "spraveno" do takové úrovně, že hlava opět pevně sedí na páteři a páteř je celá, lze tělo znovu oživit. Živé nebo mrtvé - tělo je vždy narušováno rozkladem a už jen proto nevydrží věčně, časem zůstává jen magií po hromadě držící kostra. Největším průkopníkem nekromancie byl Kel'thuzad, svého času význačný člen Kirin Tor.

Vyvolávání duší zemřelých je snazší, ale nebezpečnější. Duše má vlastní mysl a vlastní vůli. Vůli lze zlomit a duši lze ovládat, nicméně pokud se vám to nepodaří, nemusí duch dělat nic z vašich příkazů. Asi nejdůležitější při vyvolávání duchů je umět je také zaplašit zpátky do říše mrtvých, jinak mohou duše zůstat uvězněné v našem světě a zde dělat snadno spousty špatností. Duše mrtvého si nese i vzpomínky ze svého života a povolávání duchů by se tak mohlo stát skvělým způsobem, jak vyslechnout na příklad oběti vražd, pravdou však je, že mrtví chtějí a obvykle i zasluhují klid, po svém povolání zuří a nepodaří-li se je zkrotit, mohou kohokoliv napadnout a dotazy jen neradi zodpovídají, neboť co již jednou zemřelo, nemá být oživováno.

KletbyEditovat

Pravidlem pro většinu kleteb je, že po dlouhou dobu nějak ovlivňují zdraví a sílu jedince, nebo produkují něco temného na určitém místě. Kletby jsou spřádány za použití dlouhých zaklínadel, která je třeba odříkávat v soustředění a nenávisti. Kouzlo je obvykle potřeba svázat s nějakým předmětem, které se stane zdrojem kletby. Každou kletbu lze zrušit za použití pokročilejších technik z oblastí rozptylování magie nebo zničením zdrojového předmětu. Mezi prokletým cílem a zdrojovým předmětem je neznatelné a těžko zjistitelné spojení, pomocí kterého lze onen předmět vyhledat. Samotný předmět se může snadno stát stopou vedoucí k tvůrci kletby, protože mnohé kletby požadují obětování věci, ke které má temný mág nějaký bližší vztah. Kletby mají prakticky zásadně charakter rituálních kouzel.

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki