Příběhy Xan Wikia
Register
Advertisement

*Níže uvedený text je obsahem knihy, kterou si vaše postava mohla přečíst přímo inrp. Může to být pravda, může to být lež... jako v reálu. Místo podpisu jen iniciály A. M.*

Pojednání o telekinezi / psychokinezi[]

V tomto kousku literatury nalezneš, čtenáři, informace o telekinezi takové, jaké jsi možná ještě nikdy neslyšel nebo nepoznal v plném rozsahu. V prvé řadě však necháme prostor teoriím ověřeným a dávno známým, neboť opakování jest matkou moudrosti. Následující řádky pak budou věnovány teoriím a postupům novým, které jsou většině neznámé.

Zprvu však představme si prostou definici. Telekineze jest pojem, který zahrnuje proces přesouvání hmotných předmětů, aniž by došlo k přímému fyzickému kontaktu mezi předmětem a osobu, jenž předmět přenáší z místa na místo. Taková osoba pak jest schopna předmětem libovolně manipulovat tak, jak uzná za vhodné a do takové míry, kam sahají její schopnosti. Naprostí a ojedinělí mistři tohoto oboru byli schopni manipulovat s některými materiály tak, jako mistři transmutací. Tedy přizpůsobovat různě dle potřeby tvar a hustotu materiálu. Jedná se však o disciplínu extrémně náročnou a pokročilou. Jen někteří jsou schopni této úrovně skutečně dosáhnout a to jen u některých materiálů. Většinou se jedná o příliš nekontrolované deformace.

Doposud byl v drtivé většině případů používán postup, který využíval vlastností arkány a jejích vláken. Předmět, se kterým mělo být manipulováno, byl obalen vlákny arkány, jejichž vlastností byla hmatatelnost, ne však viditelnost. Předmět tak obalila pro nezasvěcence jen jakási neviditelná síla. My však víme, že jedná se o prosté vlákna arkány, které předmět omotají a pevně jej tak uchopí, přilnou k němu. Mág jest poté schopen pohybovat vlákny takové arkány, která následně pohybuje s předmětem. Velmi podobný, ne-li přímo stejný, postup je volen při tvorbě některých magických pout. Tyto postupy se vyznačují velkou přesností, ovšem zdlouhavým procesím. Tvrzení, že mág pohybuje přímo s předmětem a nikoli s arkánou, je v tomto případě zcela milné.

Existuje však také jiný postup, jak manipulovat s předměty. Arkána jako taková jest složkou, jejíž vlastnosti můžeme upravovat mnohem více, než si v přítomnosti připouštíme. Nepochybuji o tom, že v budoucnu budeme schopni s arkánou, a jejími podobami, provádět úkony, o kterých se nám nyní ani nesní.

Při tomto postupu využíváme faktu, že arkána ve vhodném stavu dokáže produkovat formu síly, která působí na hmatatelné a někdy dokonce také nehmatatelné předměty. Tuto sílu si lze vysvětlit jako jakousi energii, které proudí od zdroje, tedy arkány, k určitému předmětu a opět zpět do zdroje, do arkány. Tuto energii jsem začal označovat jako „siločáry„. Tyto siločáry se střetnou s tělesem a působí na něj. Mohou jej přitahovat, či odpuzovat. Je tomu podobně jako se silou gravitační či silou magnetickou.

V praxi je nutno v dlaních nashromáždit surovou arkánu, kterou je poté nutno vhodně uspořádat. Vlákna arkány je nutno proplést ve spirálách tak na těsto, že arkána bude mít tendenci tlačit sama na sebe s cílem se rozplést. Pakliže tyto spirály navíc zaklesnou jedna do druhé a utvoří kruh, účinek bude o to lepší. Tímto vzájemným působením se začnou utvářet siločáry. Vhodným nakláněním a pootáčením spirál arkány pak lze siločáry soustředit určitým směrem k předmětu. Mágové pak často krát pro lepší manipulaci se siločárami a arkánou obalí své prsty, dlaně, paže a ve vzácných případech dokonce větší část těla. Gestikulace pak jsou prostorově velmi výrazné. Abychom však mohli předmětem pohybovat téměř libovolně, musí na předmět působit další siločáry, jakožto protiklad. K tomu vhodně poslouží druhá volná ruka. Z každé ruky tak bude vycházet jeden proud siločar, který můžeme označit jako silové pole. Mezi tyto dvě silové pole pak předmět zaklesne a bude možno jím lépe manipulovat. Tento postup se vyznačuje poměrně rychlým procesím čarování, ovšem manipulace není příliš přesná. Dále je zde riziko, že do pole siločar vstoupí cizí předmět, který siločáry v prvé řadě oslabí a sám bude siločárami ovlivněn a to někdy zcela nepředvídatelně.

Mág je taktéž schopen celé své tělo obalit siločárami, kterým přiřadí vlastnost odpuzování. Takové pole poté dokáže odrážet šípy či údery nepřátel. Siločáry však musí být dokonale uspořádané okolo osoby mága, aby splnily svůj účinek. Údery je poté oslabují. Náročnost a délka tohoto procesu se dá připodobnit k náročnosti a procesu vytváření arkánového štítu.

Byly zaznamenány případy, kdy byl mág schopen siločárami působit na předměty nehmotné. Tím jsou myšleny některé kouzla, předměty nenacházející se hmotně ve stejné sféře jako mág, či magické bytosti. Nebo například duchové. Doposud však nebylo zjištěno, jak tohoto faktu některý z mágů docílil. Dokonce ani samotní mágové nebyli schopni tento proces cíleně opakovat. Proto tato oblast zůstává záhadou a výzvou pro další generace.

Advertisement