„Je mnoho cest, kterými se duše může vydat. Dobé, však opředené zkázou až přílišným dobrosrdenstvím, či zlé s nádechem moci, kde zkáza čeká v rukou sil, jenž již nebudeš schopen zvládnout. Já si vybral cestu, na jejímž konci stojí pouze moc pramenící z poznání.“
Minulost[]
Valanir pochází z dob minulých. Většinu napadne onen moment, kdy se dračice Invirmi zjevila na zdejším souostroví společně se zachráněnými Arathorskými. Tací, i když mají pravdu, ani neví, jak moc se mýlí. Jeho historie je s dračicí spojena jen minimálně, i tak ale toto spojení značně ovlivnilo jeho současný život. A jen malá hrstka těch, kterým Valanir důvěřuje, zná celý jeho příběh.
Exodus[]
Valanir se zjevil s ostatními právě na ostrově Exodu, jehož historii pamatuje téměř celou. Radosti z budování nových sídel, strasti, které pramenily z nekonečných soubojů s hordou, a někdy i obyvateli samotného Exodu.
Též nové přátele nabíral, zejména však z okolí jemu nejbližšího - mágů. Proto také ihned, jak to bylo možné, stal se aktivním členem tehdejšího "Kruhu mágů", který v té době spojoval téměř všechny magicky nadané bytosti na onom malém ostrově.
Erutia[]
Na Erutii se dostal společně se všemi ostatními během velké výpravy právě na tento ostrov. Zde byl vlídně, však opatrně, přijat mezi zdi Argetlisské akademie.
Je není tajemstvím, že Argetlis toleruje avšak přísně hlídá pohyb černokněžníků a všech, kteří disponují schopnostmi méně čistých škol magického umění. A i Valanir mezi takovéto mágy patří, a je člen právě části, která má takovéto mágy pod dozorem - "Zažehnávačů"
Plynuly dny a týdny. A jako v každé zemi, kde panuje válka, velmi snadno někdo zemře, nebo se jednoduše zničeho nic ztratí a už o něm nikdy nikdo neuslyší. A byla to právě tato shoda zmizení a smrtí, rukou v ruce s jeho zapáleností a starostí o osud akademie, že je dnes hrdým zástupcem Sinyorrona Faebindera, arcimága Argetlisské akademie, a vpodstatě výkonným ředitelem celé "frakce"
O něm[]
Valanir je velmi vztřícný, málokdy se stane, že někoho odmítne, a pokud se tak stane, dozajista i přidá řádný důvod. Ač většinu času tráví rozhovory úzce souvisejícími s organizací akademie, velmi rád se zapojí do odborných diskusí o principech magie, teorií neprobádaných oblastí, a vůbec do diskusí, ze kterých pramení další znalosti a poznání neprobádaného.
Za své také bere všudypřítomnou elfskou zdvořilost, i když občas se stane, že od některých nuancí občas upustí, jedná-li s někým výrazně méně postaveným.
Obléká se zásadně do luxusních, však nepřezdobených rób elfské výroby. Imponují mu tmavé barvy, nebo odstíny rudé.
Při jákékoliv příležitosti má u pasu knihu v černých deskách s podivnými runami. Opět jen málo důvěryhodných přesně ví, co je kniha zač. Také lze sem tam z úst kdejakého plácala slyšet, že prý snad údajně kdysi jediný člověk, který se mu jí pokusil ukráct, nedopadl dobře. Co se mu však stalo, zde se již povídačky natolik rozcházejí, že těžko říci, jaké vlastně lze věřit.
Jeho primárními obory jsou pyromancie, štítová magie a magie obecně pjmenovatelná jako "obranná", a magie stínu. I přes to ale zastává v akademii poradenství i v široké škále ostatních oborů, zejména díky nedostatku mistrů daného oboru, coby vyučujících.